Blog

KARTA PRO DNEŠNÍ DEN: 13. května 2022

LAKOMEC

 

Nedovol křivdě, aby ovládla celý tvůj prostor, aby tvému vnímání dala punc pravdivosti. Nechci tvé křivdy zlehčovat, protože každý z nás zná tu bodavou bolest u srdce a na solaru, když jsme terčem nespravedlivosti. A čím pradávnější ta křivda je, tím silnější nám dává právo odpovědi.

 

Ve skutečnosti ale náš vzdor a urážení se nesvědčí o síle, ale přímo volají do světa: jsem tak slabý a vyděšený, že tohle je jediná moje možnost odpovědi. Nic víc nemám k dispozici. Jen tuhle dětinskou reakci.

 

Lakomec si postavil zeď, aby se ochránil. A to se dílem povedlo. Nikdo si k němu nemůže najít cestu, nikomu se nechce vydávat zbytečná energie, aby bušil na vrata, která mu nikdo neotevře. Raději půjde jinam. Bohužel si ale Lakomec neuvědomuje, že se pouze zakonzervoval. Jeho bolest se nezmenšila tím, že se stáhl do pseudobezpečí. Jeho křivdy nedošly nápravy.

 

A proto pamatuj, že opravdu jediné, co léčí, je kontakt. Pravý srdečný, obnažený, zranitelný, tryskající kontakt. Tisíckrát budeme zasaženi do srdce a stejně to srdce máme propříště zase otevřít. Protože naše srdce to vydrží, je to jeden z nejsilnějších svalů v těle. To naše ego činí ukvapené a uražené závěry.

 

Než se zase otočíš na patě a uraženě práskneš dveřmi, než začneš vyčítat a křičet, než upadneš do lepkavé sebelítosti, zastav se. Narovnej záda, dej si pár poctivých dechů a holou větou, alespoň sám po sebe, definuj, jak co se stalo doopravdy: tohle mě hluboce zranilo. Cítím se neviděný/ponížený/zostuzený. Mám strach. Cítím výčitky. Za žádných okolností neztrať kontakt se svým srdcem.

 

Pěkný víkend.

 

Autorka textu: Samandra Ozt